Bezpečnostní nože jsou dnes považovány za jedno z nejúčinnějších opatření k prevenci řezných poranění na pracovišti. Ať už v logistice, ve výrobě, v obchodě nebo v řemeslných oborech – všude tam, kde se otevírají kartony, přeřezávají se pásky nebo se řezají materiály, patří takové řezací práce k běžné pracovní praxi. Přestože se jedná o rutinní činnosti, představují značné riziko úrazu.
V této souvislosti si mnoho podniků klade otázku, zda je používání bezpečnostních nožů zákonem předepsáno.
Stručná odpověď zní: Dosud neexistuje žádná výslovná zákonná povinnost ani v Německu, ani v Evropské unii, ani na federální úrovni v USA. Platné předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci však ve svém souhrnu jasně podporují používání bezpečných řezacích nástrojů, pokud je to v rámci posouzení rizik vhodné.
Žádná povinnost týkající se výrobků – ale jasná povinnost minimalizovat rizika
Moderní právní předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nesledují přístup založený na konkrétních výrobcích, ale přístup založený na rizicích. Zákony a předpisy zpravidla nepředepisují podnikům, jaké konkrétní nástroje mají používat. Místo toho zavazují zaměstnavatele k systematickému zjišťování nebezpečí a přijímání vhodných opatření s cílem co nejefektivněji snížit rizika.
V Německu vyplývá tato zásada zejména ze zákona o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (ArbSchG). § 5 ukládá zaměstnavatelům povinnost provést posouzení rizik, zatímco § 3 vyžaduje přijetí nezbytných opatření v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Nařízení o bezpečnosti při práci (BetrSichV) představuje hlavní právní základ pro výběr pracovních prostředků. Podle § 3 odst. 3 BetrSichV je třeba s posouzením rizik začít již před výběrem a pořízením pracovních prostředků. Při jejich pravidelných kontrolách je třeba podle § 3 odst. 7 BetrSichV zohlednit současný stav techniky.
Kromě toho předpisy a pravidla Německé zákonné úrazové pojišťovny (DGUV) upřesňují požadavky na bezpečnost pracovních prostředků a jejich používání.
Na evropské úrovni se stejného přístupu drží rámcová směrnice o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci 89/391/EHS. Ta vyžaduje, aby se rizikům pokud možno předcházelo, případně aby se s nimi bojovalo přímo u zdroje, a aby se zaváděla vhodná preventivní opatření.
I v USA platí podobný princip, a to v podobě požadavků Úřadu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (OSHA). Zaměstnavatelé musí zajistit bezpečné pracovní prostředky, minimalizovat zjištěná rizika a své zaměstnance náležitě proškolit.
Všechny předpisy mají společné to, že neobsahují obecnou povinnost používat bezpečnostní nože. Vyžadují však, aby podniky mohly srozumitelně odůvodnit, proč jsou zvolené pracovní prostředky pro danou činnost vhodné a bezpečné.
Posouzení rizik jako klíčový podklad pro rozhodování
Rozhodnutí týkající se pracovních prostředků vyplývá z posouzení rizik a z něj odvozených ochranných opatření.
Jsou-li zaměstnanci pověřeni pracemi spojenými s řezáním – například při otevírání obalů nebo při řezání materiálů –, je nutné posoudit s tím související rizika. Je třeba dabei prověřit, jakými opatřeními lze riziko poranění řezem co nejvíce předejít nebo účinně snížit.
Za posouzení rizik a stanovení nezbytných opatření odpovídá zaměstnavatel. Může a měl by se při tom mimo jiné poradit s odborníkem na bezpečnost práce. Při výběru ochranných opatření je třeba zásadně dodržovat princip STOP:
S – Substituce: Pokud možno se vyhýbat nebezpečným pracovním postupům nebo nevhodným nástrojům, případně je nahradit bezpečnějšími alternativami
T – Technická ochranná opatření
O – Organizační ochranná opatření
P – Opatření osobní ochrany
Bezpečnostní nože jsou v závislosti na modelu vybaveny prvky zabraňujícími úrazům, jako jsou automaticky nebo plně automaticky zasouvací čepele, zakryté ostří nebo omezená Hloubka řezu. Pokud jsou tyto nože zvoleny s ohledem na danou činnost a řezaný materiál, mohou tyto funkce výrazně snížit riziko poranění řezem, a to bez omezení efektivity pracovních postupů. Z hlediska bezpečnosti práce proto může být vhodné upřednostnit vhodné bezpečnostní nože před běžnými řezacími noži.
Pokud není k dispozici řádné posouzení rizik, zaměstnavatel nesplňuje své povinnosti vyplývající z § 5 zákona o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a – v případě používání nožů jako pracovních prostředků – z § 3 nařízení o bezpečnosti provozu. Kromě toho musí být výsledky posouzení rizik, stanovená ochranná opatření a kontrola jejich účinnosti zdokumentovány v souladu s právními předpisy.
Doporučení profesních sdružení a současný stav techniky
Přesto jsou dnes v mnoha podnicích bezpečnostní nože již nedílnou součástí pracovního bezpečnosti. Zejména v logistických centrech, expedičních skladech a výrobních závodech patří mezitím ke standardnímu vybavení. Tento vývoj podporují doporučení profesních svazů a úrazových pojišťoven, DGUV i dalších odborných organizací zabývajících se bezpečností práce.
Tato doporučení sice nemají sílu zákona, mohou však podnikům poskytnout důležité informace o uznávaných ochranných opatřeních, osvědčených preventivních řešeních a bezpečných pracovních postupech. Právě tyto pojmy hrají v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci důležitou roli. Podniky jsou povinny při výběru pracovních prostředků náležitě zohledňovat technický vývoj a uznávaná ochranná opatření.
V technickém právu se často rozlišují tři úrovně ochrany: obecně uznávané technické zásady, stav techniky a stav vědy a techniky. Nařízení o bezpečnosti při práci definuje stav techniky v § 2 odst. 10 BetrSichV jako úroveň vývoje pokročilých postupů, zařízení nebo provozních režimů, u nichž se jeví jako prokázaná jejich praktická vhodnost pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví.
Pokud dochází opakovaně k poraněním řezem, ačkoli byly k dispozici vhodné bezpečnostní nože, bude pro podniky stále obtížnější zdůvodnit, proč se uchýlily k použití méně bezpečných nástrojů.
Z toho sice nevyplývá žádná bezprostřední zákonná povinnost týkající se výrobků, avšak roste normativní očekávání, že budou používány moderní pracovní prostředky s nižším rizikem.
Více než jen dodržování předpisů
Používání bezpečnostních nožů proto není pouze otázkou dodržování právních předpisů. Je to projev preventivního přístupu k bezpečnosti. Podniky, které zajišťují vhodné pracovní prostředky, školí své zaměstnance a pravidelně prověřují posouzení rizik, nesnižují pouze počet úrazů. Zároveň posilují svou bezpečnostní kulturu a dokládají, že systematicky plní své zákonné povinnosti.
Kromě toho mohou k ekonomickým výhodám přispět i kratší prostoje, menší počet pracovních úrazů podléhajících hlášení a vyšší bezpečnostní povědomí zaměstnanců. Investice do bezpečných pracovních prostředků se proto vyplatí jak z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, tak z ekonomického hlediska.
Závěr
Normativní předpisy dnes (zatím) výslovně nezavazují podniky k používání bezpečnostních nožů. Nutí je však posoudit nebezpečí a přijmout vhodná opatření ke snížení rizika. Právě při pravidelných řezacích pracích hovoří tyto požadavky ve prospěch používání bezpečnostních nožů.
Skutečná otázka tedy nezní, zda zákon výslovně vyžaduje bezpečnostní nože. Rozhodující je spíše to, zda je s ohledem na existující rizika běžný řezací nůž stále nejbezpečnější a nejvhodnější volbou. Na pozadí posouzení rizik, současného stavu techniky a doporučení profesních sdružení se dnes ve většině oblastí použití na tuto otázku odpovídá stále častěji ve prospěch moderních bezpečnostních nožů.
